Závod to byl velmi náro?ný, ale všichni marglbajke?i ho dokon?ili. Dosud nikdy nebyl BigBajk jet v závodním tempu a patrn? nikdy se nestalo, že by n?kdo šel dobrovoln? spát p?ed 22. hodinou. V tomto týdnu se to stalo n?kolikrát a skoro všem. Všechny marglovské dvojice skon?ili ve druhé p?lce peletonu a Makla s Lukášem pro jiostotu pole uzav?eli úpln?, p?esto lze považovat Bikechallenge z pohledu ú?asti MBT za úsp?šný,
Stru?n? a co za to
Jednalo se o 6 denní etapový MTB závod dvojic. Trasy vedly po polsko-?eském pomezí p?es Broumovské st?ny, Orlické Hory, Krkonoše a p?es Adršpach zpátky. M??ily 3,5 (prolog), 84, 75, 73, 74 a 59 km a celkov? jsme nastoupali p?es 8300 m. Ubytování a stravování (polopenze) závodník? bylo zajišt?no v prostorách základních škol a gymnázií v dojezdových m?stech. Osobní v?ci byly p?epravovány v nafasovaných velkých taškách renomovanou p?epravní firmou – sponzorem DHL.
To vše se dalo po?ídit po zaplacení 140 Euro (platit 4500 K? se ukázalo p?i posilování koruny jaksi nevýhodné). Kdo cht?l v?tší komfort, mohl si p?iplatit 25 Euro a získal pojišt?ní, film, fotky ze závodu a hlídané parkovišt?. Za rovných 200 Euro závodník navíc obdržel ru?ník, dres, mapu s GPS a masáže proti únav?.
Denní režim
Spánek nic moc, tedy pokud jste stádový typ a ulehnete n?kde uprost?ed ?ty? stovek závodník? n?kd? ve t?íd? nebo na chodb? školy. Pokud risknete spánek pod no?ní oblohou, jste odm?n?ni klidn?jším okolím a nesporn? kvalitn?jším vzduchem :-) I tak je budí?ek kolem šesté brutální. Netrp?liví sportovci se hrnou na snídani, aby tato sta?ila slehnout p?ed startem.
Ke snídani byly pov?tšinou rohlíky, chleba, sýr, salám, ?aj, káva, mléko, ovesná kaše. Docela to ušlo, ale každý den v podstat? to samé… Bylo možno si p?idat a v?tšina toho využívala, na opozdilce toho už moc nezbývalo a m?li menší výb?r. Po snídani o?ista a pak snad nikdo nevynechal WC. Malá, velká a šlo se pro kola.
Biky byly vzorn? hlídané ve vy?len?né místnosti. Na kola si každý dal karti?ku, která byla kontrolována s protikusem, který si bajke?i nechávali u sebe.
Po vyzvednutí kol se ladilo. N?kte?í š?rovali a mazali kola snad až do posledního šroubku. V?tšina však kolo umyté nave?er jen lehce projela a šla se postavit na start.
Vlastní závod za?ínal hromadným startem v 10 hodin. Na startu nebyly žádné vlny ?i up?ednost?ování dle po?adí. Vedoucí závodníci se ale vždy n?jak natla?ili dop?edu a my bez ambic z?stávali vzadu – prost? systém kdo d?ív p?íjde, ten d?ív jede. Odstartování prob?hlo tak, že vp?edu n?kdo n?co ?ekl, první vypálili a ostatní se celkem rozvážn? vydali za nimi. V?tšina dob?e v?d?la, že celkový výsledek nebude žádná náhoda – po 370 km se dob?e ukáže kam kdo pat?í a n?jaký vyda?ený start na tom t?žko m?že n?co zm?nit.
Na trati vyty?ené v úzké spolupráci s Vénou Hornychem byly ob?erstvova?ky rozmíst?né cca po 20 km. Vybrat si bylo možné z meloun?, banán?, kandovaného ovoce. Pila se voda a ob?as Powerade. Žádný ion?ák, žádné slané jídlo - to osobn? považuji za velké mínus.
Závod trval 4 až 6 a p?l hodiny, tedy nám, vít?zové dojížd?li hodinu až dv? p?ed námi, posledním jsme dávali pravideln? p?es dv? hodiny. Více o trasách a závod?ní popíšu v p?íštím ?lánku.
Po dojezdu bylo nejd?ležit?jší nafasovat pivko (sponzoroval pivovar Opat), vyhledat stín a tam probrat s par?ákem a ostatními dvojicemi zážitky z etapy. Potom se šlo umýt kola, p?ebrat tašku s v?cmi, dát si sprchu (ob?as nucen? studenou) a ubytovat se. Potom jsme se seznamovali s okolím cíle, m?stem samotným a p?edevším s jeho pohostinskými kapacitami :-)
Spát jsme chodili dle únavy. N?kte?í kolem desáté a zcela st?ízliví, mén? utahaní po p?lnoci a ?ádn? posiln?ní.
Hodnocení
P?es všechny vady a p?ipomínky to stálo za to!
Jednozna?n? skv?lé byly trasy. Véna Hornych odvedl skv?lou práci, závodníky bezpe?n? protáhnul nejzajímav?jšími, a p?itom pln? sjízdnými místy. Trasy vedly lesními nebo polními cestami, ob?as vyst?ídanými kamenitými p?šinkami nebo naopak spojovacími asfaltkami. Raritou byl pr?jezd n?meckou podzemní továrnou Osowka. Extrémem byl údajn? nesjízdný úsek z Jánského vrchu, který všichni slezli za pomocí lana, dva šílenci sjeli na kole a jeden zde zlomil rám.
Výborné bylo zna?ení – bílé šipky na modrém ?tvercovém pozadí byly super, šipky nakreslené na silnici taky, Na k?ižovatkách ?asto stáli policisté nebo po?adatelé a ukazovali kudy dál. Naopak zna?ení na ?eském území sypanou moukou byl krok trochu vedle. I tak jsem za celou dobu nesjel z trati. To je u m? unikát i na krátkých maratónech, v p?ti etapách pak malý zázrak.
Ubytování a zázemí ušlo. Díky spolupráci s m?stskými zastupitelstvy jsme vysta?ili se strohými školními prostorami. Vyšlo ideáln? po?así, pršelo jen krátce a vždy t?sn? p?ed startem. T?žko si však p?edstavuji podmínky v p?ípad? n?kolikadenního dešt?.
Jídlo bylo podpr?m?rné. Skoro všechno bylo do sladka. Na ob?erstvova?kách i v cíli. Na kombinace rýže a bor?vky nebo t?stovin s jahodami jsme p?ipraveni fakt nebyli. Ke konci se po?adatelé snažili a objevilo se rizoto a dokonce i dobrý gulášek. P?esto mohu doporu?it vlastní zásoby, dovezená grilovaná ku?átka nám výrazn? zvedla náladu.
Závodnické vztahy byly výborné. Nebylo nic jednoduššího než navázat kamarádské vztahy s dvojicemi, s kterými jste se n?kolikrát míjeli na trati nebo naopak s t?mi, kte?í vám rádi pomohli s údržbou bajk?. Ve srovnání s obsazením na tuzemských závodech se jednalo až na výjímky (judisté a náš team) o ost?ílené závodníky na slušné sportovní úrovni.
Po?adatelé byli d?slední a profesionální. Závod se odehrával vysloven? v Polské produkci s již uvedenou výjimkou spolupráce Vény Hornycha. Zpo?átku chyb?ly informace, ale poté co se ?lov?k sžil s režimem, už to klapalo. Byl to takový vojenský režim, d?sledný, ale bez v?tší invence. Standardu kultovních ?eských maraton? organizace prost? nedosahovala, ale není se co divit.
Ono udržet ten ko?ovný cirkus v chodu dalo zabrat. Po startu uklidit, naložit propriety, složit nafukovací brány a reklamy, p?esunout se p?es hranici do cíle, vše znovu rozložit a vyšperkovat a už vy?kávat první jezdce…
Defekty se vyskytly skoro u každého. Z 220 team? jich dojelo 174, na vin? byly v?tšinou technické problémy. Nám se zprvu vyhýbaly, ale v páté etap? par?ák p?etrhl ?et?z, já po chvíli také a navíc jsem urval p?ehazova?ku, ohnul patku a po dvaceti kilometrech s ?et?zem nasazeným bez p?ehazova?ky jsem zlomil prost?ední p?evodník. Proti dvojici DHL, která dvakrát zlomila rám to však moc nebylo.
Úrazy byly. A byly docela viditelné, hlavn? v cíli, kde je ošet?ovaly skv?lé ?eské zdravotnice ko?ující s pelotonem. Naší dvojici se našt?stí vyhnuly.
Konec dobrý, všechno dobré. Dojelo 174 dvojic, myslím, že po prožitých zážitcích nikdo nelitoval. Závod jsme dokon?ili na 117. míst? a jestli to p?jde, vyzkouším to n?kdy p?íšt? zase.
Fotogalerie ZDE. 
