12. ro?níku 24hodinovky MTB ve Vesci u Liberce jsme se zú?astnili poprvé ve složení Seiko, Fakír, Hau z Tryskomyší a Makla. V tomto po?adí jsme také dnem i nocí srdnat? kroužili po ?lenitém 14,5 km dlouhém okruhu. Závod m?l z mého pohledu zcela ne?ekaný pr?b?h. Nikdy by m? nenapadlo, že až do konce se budeme v této sestav? rvát o medaile.
Start a la Le Man
Stylem Le Man (300 m b?h ke kol?m) odstartoval Seiko, zatímco my byli ješt? na cest? do Vesce. V okamžiku p?íjezdu projížd?li první závodníci do druhého kola - první m?l ?as kolem 34 minut. Než projel Seiko, stihli jsme se ješt? pohodln? odprezentovat. Seiko do druhého kola projížd?l vyložen? pohodov? a dojel n?kde ve st?edu startovního pole. (Pozn. korektora: Seiko projížd?l rozdrncané louce a snažil se jednou rukou ?ídit a druhou houkat. Proto snad vypadalo, že jel pohodov?, ale jel co to dalo.)
Jsem na ?ad?
Takhle ne! ?ekl jsem si. Chci si to užít jako po?ádný závod se vším všudy. Takže na tra? jsem vyrazil naplno - první okruh za 38 minut v nejv?tším vedru a s neustálým p?edjížd?ním pomalejších vytrvalc? jsem už nep?ekonal i když i další ?asy jsem zajížd?l ne o moc horší. Druhé kolo za 40 minut a p?edával jsem Hauovi na p?kném 4. míst?.
Stalo se...
No jo, jenže pak se stala chyba. Hau neznajíc trasu, následoval n?jakého magora, který p?ehlédl po startu šipku a okruh si výrazn? zkrátili, takže do cíle p?ijel ne?ekan? už po cca 17 minutách (Pozn. korektora: a neprojel kontrolu v p?li trati). Tam ho samoz?ejm? nikdo ne?ekal, takže nedostal dohodnuté pití (kv?li odleh?ení a z pohodlnosti nevozil pití) a zmaten? pokra?oval do druhého (vlastn? prvního kola). Tak se stalo, že po šesti hodinách, p?i ohlášení dalších p?edb?žných výsledk? se Margl ocitl na druhém míst? (Pozn. korektora: když jsme v té chvíli m?li o to krátké kolo navíc).
Dolu a nahoru po?adím
Po Hauovi následoval Makla, který p?es veškerou snahu tempo s ostatními nedržel. To už za?al být zapálený i Seiko. Maklu ani nepustil do druhého kola a sám se vrhnul na další dva okruhy. Bohužel ani Seiko pozici nevylepšil, takže op?t pokles na 6 místo. Nezbývalo než ješt? p?ed soumrakem šlápnout do pedál? a jet co to dá. A op?t to vyšlo. Po mém a Hauov? úseku figuroval Margl op?t na bedn?.
Zatímco se Makla chystal na první dv? no?ní kola, Hau šli jsme se Seikem preventivn? spát. To moc nešlo, jelikož vyhrávala hudba, a to p?kn? z vesela. V noci se ?asy výrazn? zpomalily - Makla a po n?m i Seiko jezdili n?co p?es hodinu. Mezitím nám ode?etli to Hauovo zkrácené kolo, takže to s námi p?estalo vypadat dob?e.
No?ní šichta s p?es?asem
Na no?ní úsek jsem nastoupil krátce po druhé hodin?. Ješt? p?ed odchodem na místo p?edávání štafetové hadice (oproti kolíku má hadice výhodu v možnosti p?ipevn?ní na sedlovku) jsem instruoval Haua, aby na m? ?ekal ve 3:45. Po?ítal jsem totiž, že stejn? jako Seiko a Makla v noci o n?jakou tu minutku zpomalím. Zpo?átku to tak také vypadalo. Vyzbrojen dv?mi svítidly na ?idítkách a ?elovkou jsem vyrazil do tmy. Prudký sjezd po kilometru byl našt?stí lehce nasvícen, za ním však následovala mlha. Brýle se samoz?ejm? zamlžily a odmlžit se je poda?ilo až p?i ostrém stoupání v teplejším vzduchu lesa. Jelo se m? dob?e. Co dob?e výborn? se jelo. Nožky odpo?até, vzduch von?l a tajemné bludi?ky blika?ky p?ede mnou navozovaly skv?lou atmosféru dávných bojových her. V kopci jsem míjel jednoho Bajera za druhým. No a z kopce jsem je nemíjel, to jsem se kolem nich jen míhal. Prost? ke svému neskonalému p?ekvapení mi no?ní sjezdiky po ko?enech a ob?as na blát?, s rychlostí lehce nad 44 km/h, d?lali vyložen? dob?e. No a tak se stalo, že jsem okruh zajel za 43 minut. V druhém už mi trochu docházeli síly ve stoupání. T?ch sedmdesát kilometr? rychlým tempem už bylo v nohách znát. Na druhou stranu sjezdy mi šli op?t o trochu lépe. Už jsem v?d?l naprosto p?esn?, kde je jaký šutr, strouha, ?i zatá?ka, takže jsem to pral i kropenkami. Takže druhý okruh lehce nad 44minut. Ta rychlost byl trochu problém. K cíli/p?edávce jsem dorazil o ?tvrthodiny d?íve než byl instruován Hau. A ten tam samoz?ejm? ješt? nebyl. Co te?? Po?kat? Jít ho vzbudit? A co když není p?evle?ený? Nožky už se mi sice po záv?re?ném stoupání nakrev dost podlamovali, ale než ztrácet ?as, rad?ji jsem v p?l ?tvrté vyrazil k nášupu. Uklid?oval jsem se také tím, že v noci vidím lépe než obrýlený Hau a navíc to mám dost najeté.
Najeté jsem m?l, ale krom? umdlévajících sval?, na m? padla ješt? silná únava a ospalost. Trasu jsem jel vyložen? v útlumu a p?edjížd?l už jen málokoho. Chvílemi, hlavn? z kopc?, jsem musel t?epat hlavou, abych udržel soust?ed?ní. Až na jedno necht?né profi?ení bahnitou louží to dob?e dopadlo. Kolem ?tvrté už se za?alo d?lat šero a mohl jsem za?ít šet?it jedno odumírající sv?tlo. Vyjel jsem z lesa na Pola?ku a kolem rybníka jsem se vydal na záv?re?nou smy?ku po asfaltkách k cíli. Záv?re?né kopce jsem vystoupal jen ze setrva?nosti na p?edávce vy?etl Hauovi jeho nep?ítomnost (chudák dorazil dle dohody a ješt? si d?lal starosti co se mnou je), dal si horký ?aj a odvalil se bivakovat. Cestou k našemu brlohu jsem s obdivem myslel na ty, kterou jedou tenhle závod v kategorii jednotlivc? tempo m?li až na výjimky nižší, ale nechápu jak dokážou odolávat únav? a ospalosti.
Zm?na taktiky, zrychlujeme
Odpo?inek bohužel tentokráte nebyl dostate?ný. Více vyspaní ?lenové Margl Bike Teamu totiž zm?nili taktiku. Už prý nebudeme kroutit každý dv? kola (pche prý dv?), ale budeme se st?ídat po jednom, které ovšem pojedeme naplno. Taktika to byla úsp?šná. Zajížd?né ?asy jsme zlepšovali. Bohužel na m? to m?lo dopad trochu devastující. Když jsem se v p?l osmé zmáto?il z polospánku a znovu postavil na start, bylo to trápení. Celkem bez zápalu jsem odjel kolo za 45 minut a byl rád, že v za?ínajícím vedru pokra?ují jiní.
Výsledk?m zve?ej?ovaným na monitoru v hlavním stanu se nedalo p?íliš v??it. Nap?íklad p?estože jsme odjeli 27 kol, stále jsme m?li uvedno, že jich máme jen 25. Pak však prob?hla korekce a vidli jsme, že se ze šestého místa op?t p?ibližujeme team?m p?ed námi. Postupn? jsme u znaveného (nejen nevyspáním a masážemi i pive?ko p?sobilo) místního maséra podstoupili uvol?ující pr?klep. Já pro jistotu komplexní. Masér to byl poctivý, za?al s nohami o n?ž se pokoušeli p?i dojezdu k?e?e, následovala záda, zatuhlá kr?ní páte? a záv?r v?noval uvol?ováním šlach a sval? levého kolena. Kyselinka ve svalech se trochu uvolnila, takže jsem mohl p?ijít s vlastním zlepšovákem: prohodím si po?adí se Seikem, vyjedu d?íve, abychom díky mým rychlejším ?as?m m?li v?tší šansi dokon?it i celé další kolo do 24h limitu.
Masáž a jdeme do finiše
To se poda?ilo náramn? – díky masáži a s posilujícím pocitem posledního kola jsem zajel velmi dobrý ?as. Málem jsem však p?išel o výsadu toho, že m? zatím nikdo nep?edjel. V jednom z nejprudších sjezd? p?ede m? šel hubený a vyšvihaný jezdec. Sjezdy umím, takže chytnout se do vleku nebyl problém. V?tší trabl bylo udržet se ho. Po kilometru m? bylo jasné, že to p?es veškerou snahu patrn? nedokážu. Našt?stí chytnul šviha? smolíka, za?alo mu sy?et ze zadního kola a tím pádem, jsem udržel neporanitelnost a mohl Seikovi p?edat štafetu v luxusním ?ase, kdy do limitu zbývalo víc než hodinu. Seiko vyrazil odhodlan? a bylo vid?t, že vyložen? s chutí a velmi bojovn?. To m? p?ivedlo na myšlenku, že i Seiko to stihne a že by bylo dobré nachystat na záv?re?ný spurt Haua. Nop jo, jenže ten už byl p?evle?ený, kolo m?l umyté, popíjel s SVK Tryská?em Svijany a debatoval o ?eskoslovenských záležitostech. Dalo to p?emlouvání, ale nakonec se šel p?ipravit.
Nejasné výsledky
Stihnul to jen taktak, protože Seiko si zajel ve svém posledním kole v nejv?tším vedru málem rekord – kolem 47 minut. Kilometr p?ed cílem prý dojel ?tvrtý team – informoval se na to u podez?ele rychle jedoucího borce. Haua už nikdo nep?edjel, takže jsme skon?ili ne?ekan? ?tvrtí. Tedy podle naší poctiv? a ru?n? sledované evidence. Pánové ?asom??i?i nám však p?isoudili oficiální páté místo s 30 absolvovanými koly. Kola souhlasila, dojezdové ?asy ne, ale ?ert to vem, medaile to díky po?áte?nímu Hauov? zamudrování není, takže se ani moc nehádáme. Kdo by to byl p?ed startem hádal, ale teamový výkon to byl parádní a navíc šel v záv?ru nahoru. Navíc na po?adatelé do pam?tního listu každému napsali absolvování 480 km, podle m??ák? jsme však spole?n? nam??ili n?co p?es 435 km a nastoupali p?itom p?es 9 výškových kilometr?. Holt nám po?adatelé p?áli a do výpo?tu zapo?ítali rovných 16 km namísto skute?ných 14,5 na okruh, prý byl tak dlouhý ten lo?ský. Nu což na diplomu se to lépe vyjímá.
Po dojezdu jsme dlouho ?ekali na finální výsledky (?ada ú?astník? vznášela protesty proti výsledk?m) a pak i na výsledky s malou nad?jí, že skon?íme lépe než pátí.
Výsledky nejlepších individuál?
Nestalo se. Na druhou stranu výkonnostn? jsme na medailisty, p?edevším jednotlivc? pravdu nem?li. Vít?z Pavel Kozlík najel stejný po?et kol jako naše ?ty??lenné mužstvo. Neuv??itelný výkon pro jednotlivce. Také ustanovil nový tra?ový rekord 434 km / 24h. Druhý Jaroslav Šenk a David Procházka zaostali dv? kola (cca 30 km).
První jednotlivá žena Petra Foktová dosáhla 20 kol /24h a jen o fous (6 min) porazila Petru Procházkovou. T?etí Radka Štýbnarová zaostala dv? kola. Další podrobné výsledky naleznete na domovské adrese závodu: http://www.24hours-mtb.com/
Zhodnocení – p?íšt? zas
Co ?íci záv?rem? Zní to paradoxn?, ale p?es problémy s výsledky, které jsem ješt? v takové mí?e nikdy nezažil, jsem také ješt? nikdy nezažil takhle fantastické po?adatelské nadšení a zajišt?ní závodu.
Mezi závod?ním prob?hla celá ?ada akcí a sout?ží pro zpest?ení. Namátkou vyjmenuji: dual slalom, dirty jump, nezapomenutelná sout?ž o pivobajkera, …
Únava ze závodu se již rozležela, po?adatelé i m??i?i se za výsledky opakovan? a up?ímn? omluvili, takže m?žu prohlásit, že pokud to jen trochu p?jde, rád se p?íštího t?ináctého a snad op?t š?astného ro?níku zú?astním op?t. Sout?ž team? je totiž ideální p?íležitost jak posílit teamového ducha a vyprovokovat všechny k maxim?m. No pokud nedáme dokupy družstvo, možná se k maximu vyprovokuji coby jednotlivec.
