BigBajk®

  Margl + Bike + Team
Bajk

Lago di Garda - kultovka TREMALZO

Lo?skou dovolenou jsme s Veronikou trávili u jezera Lago di Garda. Volba této lokality byla p?edem jasná, cht?li jsme se podívat do míst, která jsou tolik op?vována chválou.

Základní tábor jsme rozbili v malebném m?ste?ku LIMONE sul Garda na západním pob?eží jezera v oblasti limonské riviéry.



Ubytování jsme bez v?tších problém? sehnali až na míst? za p?íznivou cenu 22,- €/osobu/den v?etn? vydatné

snídan?. P?íležitostí jak trávit dovolenou u jezera Lago di Garda je spousta. Od cyklistiky ve všech

podobách, vysokohorské turistiky, tenisu, koupání až po windsurfing, rafting, canyoning, extrémní lezení atd.

Prost? vše na co si vzpomenete a máte chu? d?lat.

Naši dovolenou jsme trávili st?ídáním trekingu s relaxací u jezera a koupáním, bajkováním a výlety

okolo celého jezera.

V pohorkách jsme poko?ili nejvyšší vrchol Cima Valdritta (2.218 m n.m.) poho?í Monte Baldo na východní

stran? jezera. Nahoru si m?žete cestu trochu uleh?it lanovkou z Malcesine - špicová kabinová lanovka, která

se za jízdy otá?í, z 1.760 m n.m. už ale musíte po svých).

Na západní stran? jsme vystoupali na Cima Mughera (1.161 m n.m.) odkud je nádherný výhled na m?ste?ko

Limone a celé jezero Lago di Garda.

BAJKOVÁNÍ ….. SLAST !!!

Oblast Lago di Garda je opravdovým rájem pro vyznava?e tlustých pláš??. Paola Pezzo (2. násobná olympijská

vít?zka v MTB a fešná baba) asi ví pro? tady bydlí. Tolik r?zných terén? a možností volby trasy potkáte jen

málokde. Záleží na každém jak si chce zajezdit. Jestli preferuje náro?ná stoupání, celodenní výlet, krátký švih ?i

pouze sjezdy (za poplatek Vás dodávkou vyvezou nahoru a pak už jenom valíte dol?).

Asi každý biker, který je u Lago di Garda, si vyrazí na Tremalzo. Je to taková místní kultovka. Ta se prost? musí zažít.

Také my jsme si naplánovali zdolání tohoto bodu na map?. Cest nahoru je více a záleží odkud vyrážíte.

My jsme vzhledem k ubytování v Limone zvolili trasu LIMONE-VESIO-ST.MICHELE-TREMALZO.

Pár ?lánk? o této trase jsme ?etli na internetu, koukám do mapy a p?ipravuji Veroniku na cca 20 km kopec.

Na pohodu, panorámata …

Vstáváme do krásného slune?ního dne. Po vydatné snídani vyrážíme. Batoh házím na záda a už jsme na trase. První kilometry jsou hned vostrý, sice po asfaltu, ale když na 8 km dáte 500 výškových metr? a pere na Vás slunce tak se potíte jako v pra.. (jako v saun?). Cesta utíká celkem rychle a za chvíli jsme ve Vesiu, malé místní vesni?ce.

 

                                            

 

Za ní kone?n? uhýbáme mimo asfalt a vjíždíme do údolí sm?rem na St. Michele. Ze za?átku se nem?žete vynadívat

na krajinu kolem, takové kopce doma nemáme. Dost ?asto zastavujeme a fotíme.

 

Postupn? s p?ibývajícími kilometry se dobrá nálada za?íná Veronice vytrácet. Pravdou je, že byla p?ipravená na

20 km do kopce a pak, že se jenom poveze z kopce dol?. P?izp?sobila tomu styl jízdy, zkraje dávala, jela bez

problém?, nemusel jsem nikde moc dlouho ?ekat. ?íkal jsem, v jaké je dobré kondici i p?es to, že letos toho

moc nenajezdila. A od dvacátého km to Veronice p?estalo jet. V tu dobu jsme byli ješt? strašn? nízko, všude okolo

nás kopce, dost vysoký kopce, kopce jako kráva. Dáváme p?estávku a odpo?inek. Sundávám batoh ze zad, ?íkajíc

jak ji zpraví ?okoládová ty?inka a dodá pot?ebnou energii. A kurva …. Zapomn?l jsem celou sva?inu na posteli

v pokoji. Všechny müsli ty?e, ?okolády, housky se salámem a sýrem, prost? všechno. Nikdy se mi nic takového

nestalo, v?tšinou toho tahám víc a nepot?ebuju to a jako na potvoru dneska nemáme s sebou nic. Nakonec

jsem v batohu našel 2 starý, rozlámaný energy tablety a 2 starý gely. Poprvé v život? jsem vid?l Veroniku jak

do sebe souká nep?íliš dobrý energy sliz. Cht?lo se mi p?i pohledu na ty grimasy smát, ale situace nebyla tak

legra?ní. Postupujeme dál. S každým dalším km Veronice ubývají síly a z „turis?áku“ je nakonec tla?ení kola a

?ím dál ?ast?jší zastávky. Nálada je pry? a z legra?ního hovoru b?hem jízdy je vražedné ticho. Rad?ji držím hubu

abych nep?iléval olej do ohn?. Snažím se p?sobit co nejp?irozen?ji, ale moc mi to nejde.

Všude kolem super krajina, terének jak má být a Veronika si jej v?bec nevychutnává.

Nem?l jsem ji na takový henk brát, ale zase když už jste na Lagu, tak na Tremalzo se musí. Na psychice ji také

moc nep?idává, když se stále vracím pro ni z kopce dol? a zase nahoru a dol?. Rad?ji to pak již ned?lám.

Po dalších strastiplných 8 km dorážíme k zem?d?lské usedlosti Malga Ciapa, kde nám prodali ?okoládu a pivo.

Uklid?uji Veroniku, že už opravdu budeme za chvíli na konci, že už jenom kousek (v tu chvíli nám zbývalo 250

výškových metr? a 3,5 délkových km). Asi mi už nev??í, protože ani neprotestuje i když p?es sebou vidí furt

p?kn? vysoký kopec o kterém jsem p?ed pár hodinami ?íkal, že jej dáme. Energie pomohla a zdoláváme sedlo

Passo di Tremalzo 1.665 m n.m. (lze se sem dostat i ze sm?ru od Lago di Ledro). Zde je možnost se ob?erstvit,

ale jedeme dál, protože už je to opravdu kousek. Pokra?ujeme cestou pod vrcholem Monte Tremalzo 1.974 m n.m.

ke stejnojmennému tunelu v 1.865 m n.m., který je cílem a metou dnešního dne. ?erná díra ve skále nás

p?itahuje a za chvíli jsme u ní. Veronika kroutí hlavou a nechápe, že kv?li tomuto se sem trmácí celý den,

že tady nic není, prost? tunel na druhou stranu hory.

Ale není to oby?ejný tunel. Je to tunel Tremalzo. Po 30 km dokopce, 1.750 výškových metrech, cca 6 hodinách

cesty m?žeme zvolat „DALI JSME TO !!!“ Jo, Tremalzo jsme zmákli. Byli jsme tady.

Na druhé stran? tunelu se oblékáme do bund, trochu se zatáhlo a ve sjezdu bude kosa. Jsou zde op?t

nádherné výhledy, jiné údolí, o?i se nem?žou vynadívat. U tunelu se potkáváme se dv?ma ?echy, kluci, kte?í jeli

nahoru od jezera Lago di Ledro. Dáváme chvíli ?e?, jedou stejným sm?rem na Passo Nota. Fotím a Veronika

už valí dol?. Už ji pod sebou vidím jenom jako malou te?ku.

                                           

Balím fo?ák, ská?u na kolo a mám co d?lat abych ji na šotolinové cest? a ve spoust? serpentinách dojel.

Pr?jezd tunely je také skv?lý zážitek, bez sv?tel, na konci vidíte mále sv?tlo a doufáte, že na cest? nebude

n?jaká p?ekážka. O?i se ani nesta?í p?izp?sobit a už jste zase venku. Veronika m?la asi fakt po?ádný hla?ák,

že tak dávala dol?. V?bec ji nevadily prudké srázy podél cesty. Ud?lat se v jedné z vrace?ek tak kon?íte.

Dom? Vás pošlou ve futrálu, jestli Vás teda v?bec najdou. Na Passo Nota se lou?íme s klukama a volíme lepší

cestu dol?.

                                             

Asfaltkou údolím Valle di Bondo. Nedovoluji si po celodenním stoupání navrhnout ost?ejší cestu pod Monte

Traversole. Kon?í také ve Vesiu, ale je to šotolina


| Autor: Pepik | Vydáno dne 05. 03. 2007 | 3036 přečtení | Počet komentářů: 3 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek

Tento web site byl vytvořen prostřednictvím phpRS - redakčního systému napsaného v PHP jazyce. Na této stránce použité názvy programových produktů, firem apod. mohou být ochrannými známkami nebo registrovanými ochrannými známkami příslušných vlastníků.

Web site powered by phpRS PHP Scripting Language MySQL Apache Web Server